Všímavost

Mindfulness Based Stress Reduction (MBSR)

Dr. Jon Kabat-Zinn vytvořil program MBSR (redukce stresu díky všímavosti) na Massachusettské univerzitě, odkud se program díky své účinnosti dostal do celého světa. Dnes už tento program řeší mnohem širší množství problémů než jen stres. Studie například ukazují, že tento program napomáhá snížení dávek léků proti bolesti nebo zvýšení pocitů sebevědomí a sebepřijetí u většiny účastníků programu.

MBSR spojuje dohromady všímavost, meditaci a jógu. Jedná se o 8-týdenní intenzivní trénink všímavosti a meditace, kdy je běžné se setkávat jednou týdně a pak jednou na celý den. Učí se zde věci jako meditace vhledu, hatha jóga, meditace při chůzi, meditaci v sedě nebo body scan (sken těla), ale jsou zde i informační bloky o tom, jak všímavost funguje a pomáhá.

Mezi zásady MBSR patří:

1) Snaha o to udělat ze zkušenosti výzvu spíš než práci a zažít pozorování mysli a těla jako dobrodružství spíš než jako něco, se musíme udělat pro své zdraví.

2) Důraz na pravidelnost a snahu každého jednotlivce u meditací v jakékoliv formě, ať už se mu ten den chce či nikoliv.

3) Nutnost změny životního stylu, protože k absolvování programu je třeba trénovat kolem 45 minut 6 dní v týdnu.

4) Důležité je aby byl při tréninku každý moment brán na zřetel tím, že si ho budeme vědomě všímat. Což znamená nesledovat hodiny, ale být v přítomném okamžiku.

5) Jedná se spíš o vzdělávací než terapeutickou akci. Kvůli větším skupinám lidí, kteří na program docházejí a omezenému času nejde řešit všechny problémy do hloubky. I přesto je ve skupině důležitá vzájemná podpora, bezpečné prostředí a sdílená motivace.

6) Široké rozpětí různých problémů/nemocí, se kterými lidé mohou do programu přicházet a nebudou podle nich nijak děleni. MBSR se snaží najít mezi lidmi to, co mají společné, než hledání specifik každé nemoci. Samozřejmě, že sem přichází spousta lidí s problémy jako je stres a chronická bolest, ale účastníci sdílí společné věci jako to, že jsou naživu, dýchají, myslí, cítí, vnímají a mají různé stavy mysli jako úzkost, frustrace, vztek, radost, spokojenost,...

 Zdroj: http://www.umassmed.edu/contentassets/24cd221488584125835e2eddce7dbb89/mbsr_standards_of_practice_2014.pdf