Všímavost

Jídlo: Řešení, ne problém

Když se někdo rozhodne, že bude brát jídlo jako řešení, ne problém, tak mu to může přinést pocit úlevy. Proč? Myslím si, že jim to dá kapku naděje a dá možnost nechat plynout jejich trable - třeba jenom na chvíli. Taky mu to může dát trochu odstupu od svazující myšlenky na to, že jídlo prostě nejde porazit.

Když se stane jídlo řešením, tak je naštěstí naděje hned za rohem. Ale pro to, abychom došli a podívali se za ten roh, je třeba spousta času, námahy a disciplíny. Všímavý přístup k jídlu není zkratka. Může to být naopak dlouhá cesta k nalezení míru a rovnováhy s jídlem, hladem a péčí o sebe samotného. Ale v tomhle případě tahle dlouhá pouť (možná i s pár objížďkami) může vytvořit bohatší a smysluplnější cestu. Naučit všímavosti se můžeme nejrůznějšími způsoby s všemožnými obměnami. Ale jedním společným bodem je, že jakýkoliv trénink všímavosti mění vztah člověka s jídlem. A to je to, na čem záleží.

Jídlo přestává být nálepkováno jen jako "špatné" nebo "dobré".  Spíš pak záleží na propojenosti s emocemi, tělem a s prostředím světa. Znamená to probuzení hlubšího smyslu jídla a hlubšího účelu tužeb a bažení po jídle.

Existují tři důvody, proč zkoumat svůj vztah k jídlu. Prvním je základní uvědomování si vzorců chování. Můžete o sobě začít uvažovat jako o detektivovi (a ne jako o soudci!). Věnováním pozornosti můžete vypátrat své jídelní návyky. Můžete například používat jídlo jako odměnu nebo jím žádat o pozornost druhých, to už musíte zjistit vy samotní.

Druhým důvodem je, že to zkoumání vytváří soucit k sobě. To že si rozumíme nám pomůže být k sobě laskaví a odpouštět si. A třetím důvodem je, že díky porozumění jídelním návykům můžeme porozumět i jiným návykům, které se vyskytují v našem životě, a prozkoumat vztah k sobě samým. Pro příklad: Ten, který neustále přeskakuje jídla nebo jí fast food, se může ptát - Co ostatního ve svém životě přeskakuji nebo co se snažím taky urychlovat?


A to nejlepší na závěr - Když všímavé jezení promění jídlo v řešení, vztah k jídlu získá nové soucitné a laskavé místo, ve kterém bude moci růst a rozvíjet se a kde nic není nemožné. Nebo jak řekl Groucho Marx: "Člověk nežije pouze chlebem. Jednou za čas potřebuje i sušenku."

Zdroj: (The centre for mindful eating, Handout 1 - Donald Altman)