pátek 30. října 2015

Jídlo: Řešení, ne problém


Když se někdo rozhodne, že bude brát jídlo jako řešení, ne problém, tak mu to může přinést pocit úlevy. Proč? Myslím si, že jim to dá kapku naděje a dá možnost nechat plynout jejich trable - třeba jenom na chvíli. Taky mu to může dát trochu odstupu od svazující myšlenky na to, že jídlo prostě nejde porazit.

Když se stane jídlo řešením, tak je naštěstí naděje hned za rohem. Ale pro to, abychom došli a podívali se za ten roh, je třeba spousta času, námahy a disciplíny. Všímavý přístup k jídlu není zkratka. Může to být naopak dlouhá cesta k nalezení míru a rovnováhy s jídlem, hladem a péčí o sebe samotného. Ale v tomhle případě tahle dlouhá pouť (možná i s pár objížďkami) může vytvořit bohatší a smysluplnější cestu. Naučit všímavosti se můžeme nejrůznějšími způsoby s všemožnými obměnami. Ale jedním společným bodem je, že jakýkoliv trénink všímavosti mění vztah člověka s jídlem. A to je to, na čem záleží.

Jídlo přestává být nálepkováno jen jako "špatné" nebo "dobré".  Spíš pak záleží na propojenosti s emocemi, tělem a s prostředím světa. Znamená to probuzení hlubšího smyslu jídla a hlubšího účelu tužeb a bažení po jídle.

Existují tři důvody, proč zkoumat svůj vztah k jídlu. Prvním je základní uvědomování si vzorců chování. Můžete o sobě začít uvažovat jako o detektivovi (a ne jako o soudci!). Věnováním pozornosti můžete vypátrat své jídelní návyky. Můžete například používat jídlo jako odměnu nebo jím žádat o pozornost druhých, to už musíte zjistit vy samotní.

Druhým důvodem je, že to zkoumání vytváří soucit k sobě. To že si rozumíme nám pomůže být k sobě laskaví a odpouštět si. A třetím důvodem je, že díky porozumění jídelním návykům můžeme porozumět i jiným návykům, které se vyskytují v našem životě, a prozkoumat vztah k sobě samým. Pro příklad: Ten, který neustále přeskakuje jídla nebo jí fast food, se může ptát - Co ostatního ve svém životě přeskakuji nebo co se snažím taky urychlovat?


A to nejlepší na závěr - Když všímavé jezení promění jídlo v řešení, vztah k jídlu získá nové soucitné a laskavé místo, ve kterém bude moci růst a rozvíjet se a kde nic není nemožné. Nebo jak řekl Groucho Marx: "Člověk nežije pouze chlebem. Jednou za čas potřebuje i sušenku."

Zdroj: (The centre for mindful eating, Handout 1 - Donald Altman)

Všímavé jezení


Principy všímavosti

  • Všímavost je záměrné nesoudící věnování pozornosti na přítomný okamžik.
  • Všímavost zahrnuje jak vnitřní procesy, tak vnější prostředí.
  • Všímavost znamená být si vědom svých myšlenek, emocí a fyzických počitků v přítomném okamžiku.
  • Když se všímavost procvičuje, osvobodí nás od automatického a navyklého chování, cítění a myšlení.

Principy všímavého jezení

  • Respektovat svoji intuici a vnitřní moudrost, abychom si byli vědomi kladných a prospěšných možností ve výběru a přípravě jídla.
  • Používat všechny své smysly, abychom si pro svoje tělo vybrali to správné jídlo - to, které si užijeme a přitom bude prospěšné pro naše tělo.
  • Prozkoumávat a poznávat naše reakce na jídlo (sbíhání slin, nechuť,...) bez posuzování.
  • Být si vědom nějakých ukazatelů těla o tom, jestli máme hlad nebo jsme nasyceni, a podle toho začít nebo ukončit jezení.

Ten, kdo jí všímavě.....

  • ví, že není žádný správný nebo špatný způsob jezení, ale jen různé stupně uvědomování si zážitku z jídla.
  • přijímá, že to, co zažívá s jídlem on, je naprosto unikátní.
  • cvičí všímavost pro dosažení rovnováhy, možnosti svobodného rozhodování, moudrosti a přijímání se takového, jaký jsem.

Proč lidé vypínají telefony, televize a počítače, aby se naladili na chuť jídla?


Rostoucí počet výzkumných studií totiž ukazuje, že rozptylování během jídla nám zabraňuje si užívat chuť jednotlivých soust. Říká se tomu Mindless (nevšímavé) jezení a je spojeno s přejídáním, stresem a zvýšenou úzkostí.

A jak poznáte jestli jíte tou nevšímavou cestou? Jedním rychlým způsobem je si vzpomenou, co jste posledního jedli. Dokážete popsat chuť, vůni, texturu? Jestli vám to dělá potíže, tak v tom rozhodně nejste sami.

Všímavé jezení vám může pomoct se zastavit a plně si užít jídlo. Lidé často zjistí, že chutě normálního jídla se můžou hodně změnit zvědoměním a všímavostí.

Zdroj: The center for mindful eating (http://www.thecenterformindfuleating.org/Resources/Documents/TCME_2014_introbrochure.pdf)


neděle 4. října 2015

Mindfulness Based Stress Reduction (MBSR)

Dr. Jon Kabat-Zinn vytvořil program MBSR (redukce stresu díky všímavosti) na Massachusettské univerzitě, odkud se program díky své účinnosti dostal do celého světa. Dnes už tento program řeší mnohem širší množství problémů než jen stres. Studie například ukazují, že tento program napomáhá snížení dávek léků proti bolesti nebo zvýšení pocitů sebevědomí a sebepřijetí u většiny účastníků programu.
MBSR spojuje dohromady všímavost, meditaci a jógu. Jedná se o 8-týdenní intenzivní trénink všímavosti a meditace, kdy je běžné se setkávat jednou týdně a pak jednou na celý den. Učí se zde věci jako meditace vhledu, hatha jóga, meditace při chůzi, meditaci v sedě nebo body scan (sken těla), ale jsou zde i informační bloky o tom, jak všímavost funguje a pomáhá.
Mezi zásady MBSR patří:
1) Snaha o to udělat ze zkušenosti výzvu spíš než práci a zažít pozorování mysli a těla jako dobrodružství spíš než jako něco, se musíme udělat pro své zdraví.
2) Důraz na pravidelnost a snahu každého jednotlivce u meditací v jakékoliv formě, ať už se mu ten den chce či nikoliv.
3) Nutnost změny životního stylu, protože k absolvování programu je třeba trénovat kolem 45 minut 6 dní v týdnu.
4) Důležité je aby byl při tréninku každý moment brán na zřetel tím, že si ho budeme vědomě všímat. Což znamená nesledovat hodiny, ale být v přítomném okamžiku.
5) Jedná se spíš o vzdělávací než terapeutickou akci. Kvůli větším skupinám lidí, kteří na program docházejí a omezenému času nejde řešit všechny problémy do hloubky. I přesto je ve skupině důležitá vzájemná podpora, bezpečné prostředí a sdílená motivace.
6) Široké rozpětí různých problémů/nemocí, se kterými lidé mohou do programu přicházet a nebudou podle nich nijak děleni. MBSR se snaží najít mezi lidmi to, co mají společné, než hledání specifik každé nemoci. Samozřejmě, že sem přichází spousta lidí s problémy jako je stres a chronická bolest, ale účastníci sdílí společné věci jako to, že jsou naživu, dýchají, myslí, cítí, vnímají a mají různé stavy mysli jako úzkost, frustrace, vztek, radost, spokojenost,...

 Zdroj: http://www.umassmed.edu/contentassets/24cd221488584125835e2eddce7dbb89/mbsr_standards_of_practice_2014.pdf

Co je to ta všímavost?

Všímavost (anglicky mindfulness) je velmi jednoduchá forma meditace, která byla pro západní civilizaci donedávna neznámá. Typická meditace všímavosti se snaží o soustředění plné pozornosti na dech, tedy jak nádech a výdech vhánějí a vyhánějí vzduch do těla a z těla.  Sledování dechu vám dokáže pomoci sledovat vaše myšlenky, jakmile se vynoří v mysli, ale nebojovat s nimi, a nechat je dál plynout. Po pár cvičeních si uvědomíte, že si myšlenky vznikají a zanikají, jak jen se jim zachce, a že vy nejste vašimi myšlenkami. Můžete však sledovat, jak se objevují, jakoby z ničeho, a jak mizí, jako když praskne bublina. Nakonec dojdete k hlubokému porozumění, že vaše myšlenky a pocity (i ty negativní) jsou přechodné a krátkodobé. Přicházejí a odcházejí a vy máte možnost se rozhodnout, jestli s nimi budete pracovat anebo ne.


(Nadechni se - pomalu, laskavě, hluboce - Vydechni)


Všímavost je o pozorování bez kritizování; jde o schopnost být k sobě soucitný. Když nad námi visí smutek nebo stres, můžeme se rozhodnout, že to nemusíme brát osobně. Představit si, že emoce jsou jako černé mraky na obloze, u kterých můžeme zvědavě pozorovat, jak se ženou přes oblohu. V podstatě vám všímavost dovolí pochytat všechny negativní myšlenky, než vás úplně pohltí. Pomůže vám se dostat do pozice člověka, který řídí svůj život.
Po čase vám všímavost přinese dlouhodobé změny v náladě, množství štěstí a životní pohody. Vědecké výzkumy dokázaly, že všímavost je prevencí deprese, pozitivně ovlivňuje úzkost, stres i podrážděnost, protože když se u nás objeví, dokáží zmizet mnohem rychleji. Jiné studie mluví o nižším počtu návštěv doktora a dní v nemocnici u lidí, kteří pravidelně meditují. Zlepšuje se paměť, kreativita i postřeh.
I přes všechny tyhle přínosy, je všímavost u nás málo známá a když už, tak se mnoho lidí bojí významu slova meditace. Proto se zkusíme podívat na největší mýty ohledně tohoto slova.
  • Meditace neznamená náboženství. Všímavost je jen metoda tréninku mozku. Mnoho lidí, co praktikují meditace, je sice věřících, ale na druhou stranu je tu spousta dalších ateistů a agnostiků, kteří rádi meditují.
  • Nemusíte sedět v tureckém sedu na zemi. Ale můžete, jestli chcete. Mnoho lidí při meditacích sedí na židli, ale můžete ji provádět i cestou do práce v autobuse nebo když jdete na procházku. Můžete meditovat víceméně kdekoliv.
  • Cvičení všímavosti nezaberou moc času (třeba jen 5, 10 minut denně). I když špetka trpělivosti a vytrvalosti je potřeba. Hodně lidí brzo pozná, že je meditace osvobozuje od neustálého myšlení na čas, takže ho pak mají víc na věci, které dělat chtějí.
  • Meditace není nijak složitá. Není ani o úspěchu, ani o selhání. I když se někdy zdá meditace obtížná, naučíte se toho spoustu o tom, jak pracuje vaše mysl a vy samotní.
  • Nebojte, meditace vám nezatemní mozek a nezabrání vám dosahování důležitých kariérních a životních cílů. Právě naopak. Meditace není o přijímání toho, co nechcete. Je o možnosti vidět svět jasněji, aby jste se mohli rozhodovat moudřeji a uvážlivěji. 


Zdroj: http://franticworld.com/what-is-mindfulness/